Praha 4 si připomněla Pražské povstání a konec 2. světové války
Představitelé městské části Praha 4 si také letos připomněli spolu s veřejností Pražské povstání a konec 2. světové války. Pietní akty se tradičně uskutečnily na Národním hřbitově na Spořilově, v parku Jezerka u pomníku Zpravodajské brigády a u památníku Tří odbojů na náměstí Generála Kutlvašra.
Národní hřbitov padlým hrdinům z Pražského povstání byl v Praze na Spořilově zřízen z rozhodnutí Revolučního národního výboru v květnu 1945. Truchlící pozůstalí a zástupy Spořilovských občanů v něm pietně pohřbili čtyři bojovníky květnového povstání, Sokoly Františka Bulína, Antonína Zachardu, Františka Nováka a Bedřicha Krejného. Památník připomíná ale i další oběti nacistického teroru.
Zpravodajská brigáda, jejíž odbojovou činnost pomník na Jezerce připomíná, byla složena ze skautů a dalších mladých lidí a po celou dobu okupace se zabývala rozsáhlou zpravodajskou činností. Zároveň se připravovala na ozbrojené vystoupení a její členové posléze statečně bojovali v Pražském povstání. Po roce 1948 byli mnozí perzekvováni, protože nespolupracovali s komunisty. Památník na Jezerce proto chátral a byl obnoven až po porážce komunistického režimu.
„Její příběh dokazuje, že boj proti zlu je možný i ve skromných podmínkách a bez velkého vybavení, je-li veden srdcem a láskou k vlasti,“ uvedl ve svém projevu starosta Ondřej Kubín (ODS).
Hlavním pietním aktem pořádaným městskou částí Praha 4 je tradičně připomínka Pražského povstání na náměstí Generála Kutlvašra. Toto náměstí nese jméno důstojníka, který v květnu 1945 řídil obranu Prahy. V nejtěžších okamžicích dokázal spolu s Pražany čelit násilí, krutosti i technické převaze jednotek Wehrmachtu i SS. Po roce 1948 se stal novému režimu nepohodlným a byl odsouzen k doživotnímu žaláři. Po amnestii v květnu v roce 1960 směl vězení opustit, ale vážné zdravotní potíže mu umožnily žít na svobodě pouhý jeden rok. Teprve v roce 1968 byl plně rehabilitován a v roce 1992 byl povýšen in memoriam do funkce armádního generála.
„V letošním roce mají slova o válce a míru, utrpení a smrti aktuální význam,“ uvedl na pietním aktu Ondřej Kubín. „Ukrajina už déle než rok čelí nevyprovokované agresi ze strany Ruska. Po dlouhých desetiletích, které uplynuly od konce druhé světové války, tak můžeme den co den takřka v přímém přenosu velmi intenzivně vnímat hodnotu našeho života v míru, protože válka se přiblížila k naším domovům.“
Městská část vysílá tradičně svého zástupce na pietní shromáždění v Pankrácké věznici, kde nacistický režim věznil, mučil a zavraždil stovky českých vlastenců. Letos se ho zúčastnil místostarosta Jan Hušbauer (ANO 2011). Během pietního shromáždění se účastníci postupně zastavili na třech místech.
Tím prvním byla Pamětní deska na budově Vrchního soudu v Praze, která připomíná oběti justice v průběhu Pražského povstání a také barikádníky, kteří položili životy na pankráckých barikádách. Dále u Pamětní desky doktora Emila Lányho v průchodu do pankrácké věznice. Emil Lány byl jeden z nejvýznamnějších právníků první republiky a padl právě 5. května roku 1945.
Posledním místem pietního setkání byl Památník Sekyrárna v objektu pankrácké věznice, kde nacistické za okupace popravovali osoby obviněné z tzv. protiříšské činnosti. Od dubna 1943 do dubna 1945 na Pankráci gilotinou zavraždili 1075 lidí a neznámý počet osob popravili oběšením na ocelové traverze s osmi háky, zavěšené na stropu vedle gilotiny.
