Pomník obětem 1. světové války v Krči byl slavnostně odhalen 28. října 1931. Stavbu tohoto pomníku zajistil
. Nad tímto komitétem převzala záštitu, pozemek pro stavbu pomníku a většinu prostředků poskytla velkostatkářka Marie Welzová.
Autorem vlastního provedení je akademický sochař Bohuš Hlaváček.

Městská část Praha 4 se rozhodla tento pomník opravit. V době před rokem 1989 byl totiž značně poškozen. Zejména někdo odcizil desky se jmény padlých. Původně byly na pomníku osazeny dvě mramorové desky (zachovaly se otvory pro úchyty).
K dispozici je několik historických fotografií, ale žádná není v takové kvalitě, že by na ní byla čitelná jména padlých.
Provedli jsme rozsáhlé „pátrání“ po těchto jménech. Žádná fotografie či seznam jmen z daného pomníku se nezachoval ani v Archivu hlavního města Prahy. Zde se dochovala pouze pozvánka Komitétu, který zve Městskou radu na slavnostní odhalení tohoto pomníku.
Žádná fotografie (ani seznam jmen) není ani v dobovém tisku.
Žádné informace k tomuto pomníku se nepodařilo dohledat ani Vojenskému ústřednímu archivu.
Žádné informace k uvedenému pomníku se nenacházejí ani ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha.
Prošli jsme i archivované záznamy z jednání Místní rady v Praze – Nuslích, někdy též zvanou magistrátní úřadovnu pro Prahu XIV z roku 1931. Ta na své schůzi ze dne 25. 8. 1931 mj. vzala na vědomí zprávu magistrátu hl. m. Prahy, ref. Stavebního o povolení č.j.28020/31 stavby pomníku padlým na pozemku č.k. 271 v Dol. Krči. Spis uvedeného čísla, ani jeho část, se však nedochoval.
Pozůstalé po sochaři B. Hlaváčkovi se kontaktovat nepodařilo. Žádné informace o jeho pomníku v Krči nemá ani akademie.
Stejně nemají povědomost o jménech padlých či nějaké dobové dokumenty, fotografie, objednávky apod. potomci paní Welzové.
Stejně jsme dopadli při jednáních se spolky a organizacemi, které zde působily již ve třicátých letech (Skaut, Sokol, Baráčníci, církve a náboženské společnosti), uvedený seznam jmen nemají.
Nic o pomníku nezmiňuje ani kronika blízké železniční stanice Praha – Krč.
Nezbylo nám tedy, než se pokusit provést rekonstrukci těch jmen padlých z archivních materiálů.
Existuje seznam (databáze) jak padlých čs. legionářů, tak padlých rakousko-uherských vojáků z území bývalého Československa (bez ohledu na národnost) vypracovaný Vojenským historickým archivem.
Základem této databáze padlých byla kartotéka padlých a nezvěstných v 1. světové válce, tzv. zelená kartotéka. VHA disponuje ještě tzv. bílou kartotékou padlých a nezvěstných v 1. světové válce, která není identická s tou zelenou. Bílá kartotéka je naskenovaná a je umístěna na internetových stránkách VÚA v podobě elektronické
kartotéky. Tvorba databáze padlých byla ukončena ke konci roku 2020. Počet záznamu po ukončení prací se o něco zmenšil odstraněním duplicitních záznamů.
Tato VHA zveřejněná databáze padlých v 1. světové válce si nedělá nárok na to, aby zahrnovala všechny padlé ve válce. Kartotéky (zelená i bílá) nevznikly na základě systematické válečné evidence. Jedná se o dodatečně, po válce sestavené kartotéky, jež čerpaly informace z pramenů jako vojenské úmrtní matriky (jsou částečně již také přístupné na internetových stránkách VÚA), soudní prohlášení za mrtva a jiných dokumentů vojenské správy. Databáze má celkem 186 194 záznamů a rozsahem je přibližně stejně veliká jako tzv. bílá kartotéka, zveřejněná v podobě
elektronické kartotéky na stránkách VÚA.
V uvedených databázích je možné hledat podle jména i podle místa narození.
Podotýkáme, že v době 1. světové války na území dnešní Prahy 4 existovaly 2 Krče – Horní Krč a Dolní Krč. Dále pak ještě existuje obec Krč v Jižních Čechách.
Dále pak jsou digitalizované (tedy nikoli ve formě databáze) mnohé dobové dokumenty. Jde zejména o tzv. Vydané seznamy ztrát, které vydávaly během 1. světové války R-U úřady (tzv. Verlustlisty). Zde je však nutné v příslušném zdigitalizovaném formátu vyhledávat klíčové slovo (v našem případě Krč), nebo i Královské Vinohrady (Konige Weinberge), kam administrativně za 1. světové války naše Horní i Dolní Krč patřily. Zde jsou však vojáci vedeni nikoli podle místa narození, ale podle příslušnosti. (Víme třeba o vojákovi, který se narodil v Braníku a do Krče se přiženil. Takže se v Krči nenarodil (není proto k nalezení v databázi VHA jako narozený v Krči, ale ve Verlustlistech je jako padlý příslušný do Krče.) Navíc zde neexistuje přesně daný a dodržovaný formát záznamu, někdy je záznam o daném vojákovi delší, někdy kratší. Křestní jména jsou v R-U armádě překládána do němčiny (Bohumil – Gotlieb, Václav – Wenzel).
V těchto seznamech jsou uváděni padlí, ranění, nezvěstní, zajatí. U nezvěstných, raněných i zajatých je třeba „pátrat“ dál. Takže některý nezvěstný rakouský voják se následně objeví mezi padlými čs. Legionáři. Ale najdeme i čs. Legionáře, kteří prokazatelně narukovali do R-U armády, následně byli zajati a ze zajateckého tábora vstoupili do čs. legií, ale přitom neprochází seznamem R-U ztrát jako nezvěstný / zajatý.
V těchto digitalizovaných seznamech ztrát se dá vyhledávat jen tzv. fulltextově, takže i chyba písaře (třeba záměna Krč za Kreč) způsobí, že příslušný záznam při vyhledávání slova Krč nebo Krc není nalezen).
Rakouské seznamy ztrát také u vojáků uvádí většinou jen ročník narození. Přesné datum narození je často třeba dohledávat v rodné matrice Michle, pod kterou matrikově v dané době obě naše Krče patřili.
Zdigitalizované jsou i některé další dobové dokumenty. Podstatné jsou například plukovní matriky (pro nás je důležitý zejména 28. pěší pluk), dále jsou přepisy matrik zemřelých z R-U vojenských lazaretů, které po 1. světové válce prováděla čs. vojenská duchovní správa.
Zdrojem poznání jsou též úmrtní oznámení v dobovém tisku (Národní listy, Právo lidu, Venkov, Čech).
Níže předkládáme námi sestavenou databázi občanů narozených v Krči nebo příslušných do Krče, kteří prokazatelně padli za WW I (zjednodušená verze).