Zakladatelé protitotalitní Jazzové sekce a zástupci Prahy 4 odhalili obnovenou pamětní desku Parku OSN

Příjemné překvapení a nostalgické vzpomínky připravil zakladatelům protitotalitní Jazzové sekce, disidentům Karlu Srpovi a výtvarníku Joskovi Skalníkovi, předseda Výboru pro energetické úspory Ivo Vaněk (STAN - Tučňák). Na improvizované setkání mohli oba pánové odhalit pomníček k 40. výročí konce 2. světové války a založení Organizace spojených národů (OSN), jehož počátek sahá do roku 1985, a který prošel mnoha bolestnými katarzemi.

V letech 1976 až 1986 sídlila Jazzová sekce Svazu hudebníků v uličce Ke Krčské stráni 3 v Praze 4. Jelikož ochránci přírody neustále poukazovali na spad olova z výfukových plynů, rozhodla se Jazzová sekce zanedbanou stráň směrem ke stanici Kačerov, v majetku Národního výboru Prahy 4, osadit křovinami a stromky. Časem zde mělo vzniknout ideální zelené pásmo s lavičkami. V roce 1985 nakoupila Jazzová sekce z vlastních prostředků zeleň a okolí uličky Ke Krčské stráni osázela stromky a několika stovkami keřů.

Akce se stala podezřelou pro tehdejší kontrolní orgány Prahy 4. Blížilo se 40. výročí vzniku Organizace spojených národů a Jazzová sekce požádala o souhlas k tomuto výročí umístit památník nejvyšší vedení OSN v New Yorku. Tento souhlas Jazzová sekce od vedení OSN obdržela.

Současně byl v Praze na návštěvě slavný americký spisovatel Kurt Vonnegut. Jazzové sekce jej požádala, aby vysadil před jejich sídlem svůj strom. Učinil tak spolu s dalšími diplomaty a manželkou velvyslance Spojených států amerických. Ještě za normalizace se „tajně“ přijeli podívat a vysadit si svůj strom, Madelaine Allbrightová, Gordon Skilling a mnozí další.

Bylo pochopitelné, že vše monitorovala Státní tajná bezpečnost (StB). Současně Jazzová sekce vyhledala na místě větší placatý kámen, vhodný jako pamětní deska. Vykopala díru a umístila jej jako památník. Přidala mosaznou desku s textem na počest ukončení 2. světové války a 40. výročí od založení OSN.

V roce 1986 přijel do Prahy další literární velikán John Updike a i on vysadil na místě svůj strom.

Oba spisovatelé již nežijí, mají ve světě mnoho klubů a miliony příznivců, ale pouze na městské části Praha 4 zanechali po sobě humánní památku, v podobě stromu.

Úřady a StB v Praze 4 zareagovaly, a zavedly s předsedou Jazzové sekce Karlem Srpem správní řízení kvůli nedovolené stavbě. Vystavily mu finanční postih v té nejvyšší sazbě, který byl velmi častý, a to 3 000 Kčs. Postihován byl i majitel domečku, Josef Kupka, v němž Jazzová sekce sídlila. Obviňován byl za to, že kryje protistátní organizaci. Po jednom takovém jednání na tehdejším bytovém odboru se mu udělalo nevolno, odvezli jej do nemocnice, kde za několik hodin zemřel.

2. září 1986 proběhla v Jazzové sekci velká razie Státní bezpečnosti a celý výbor Sekce byl zatčen a uvězněn. Vnitřní prostory byly zdemolovány, plakáty strhány, knihy rozkradeny a galerie zničena. Na razii se podílelo několik funkcionářů Národního výboru Prahy 4 včetně provokatérky, pracovnice úřadu, která se stala tzv. nestrannou svědkyní.

Během jejich věznění přijela těžká technika, která pomník ze země vytrhla a Státní bezpečnost ho následně odvezla neznámo kam. Když se to v USA dozvěděl Kurt Vonnegut, napsal do prestižních novin, New York Times, ostrý článek. Policie vyšlapanou cestičku a celé okolí překopala jak Lidice. Záměrně rozšířila zdejší zahradnictví, jednoduše, aby nic nepřipomínalo jakýkoli odpor proti režimu.

V lednu 1988 byl propuštěn z vězení poslední člen výboru Jazzové sekce Karel Srp, který ihned napsal na policii Prahy 4 dotaz, kde je pomníček a kdo jej zničil. Již během věznění přišla Karlu Srpovi zpráva z Národního výboru hlavního města Prahy, že uloženou pokutu hradit nemusí, jelikož za daný skutek neexistuje trestní odpovědnost.

Od roku 1990 sídlí Jazzová sekce na Praze 1 na Malé Straně a v původní domeček v ulici Ke Krčské stráni 3 vlastní s rodinou její člen Vlastimil Drda, nedávno oceněný jako účastník III. protitotalitního odboje.

V roce 1994 se Jazzová sekce obrátila na vedení městské části Praha 4, zda by areál na své náklady nechala upravit (tj. vzrostlou zeleň), případně zde rozmístila lavičky, osvětlení a informační ukazatele, a obnovil původní pamětní desku. Vstřícnou odpověď poslal tehdejší starosta Zdeněk Klausner. Zjištěno však bylo, že část pozemku, kde stával pomníček, patří Magistrátu hlavního města Prahy a Dopravnímu podniku hl. m. Pahy (mj. je zde výdech ventilace metra). Část, kde jsou stromy spisovatelů Vonneguta a Updikeho, patří soukromníkovi, kde je dnes poházen bordel a odpadky. Tento pozemek nelze nijak prakticky využít, ani kdyby byly slavné stromy poraženy.

Dne 26. května 2004 byl slavnostně odhalen nový pomníček s deskou, dedikovanou nejenom spisovatelům, ukončení 2. světové války a vzniku OSN, ale byla zde přidána i další jména zahraničních diplomatů a osobností, které se na akci podílely. Účastni byli představitelé městské části Praha 4 a městské části Praha 1, PEN klubu, Velvyslanectví Spojených států amerických. Záštitu nad odhalením převzal tehdejší ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda.

Do čtvrtku 16. června 2016 zde osamělý pomníček stál na sporadicky udržovaném místě, pamětní deska byla opět stržena, tentokrát pravděpodobně produktem nové doby, sběrači kovů.

Historický význam místa symbolizuje i statečnost místních obyvatel, např. poblíž zde bylo povražděno nejvíce obyvatel Prahy při ústupu fašistů směrem na Plzeň. Jazzová sekce je jedním z konkrétních odpůrců totalitního režimu druhé poloviny 20. století.

„Je patrné, že se jedná o mimořádně citlivé místo, akcentující několik výjimečných občanských postojů,“ uvedl předseda výboru Ivo Vaněk. „Je to jeden z prvních doložitelných ekologických projektů v Praze a pravděpodobně i na území celé České republiky. Je to jeden z nezpochybnitelných občanských odporů proti totalitní zvůli. Je to iniciativa, zaznamenaná a podporovaná nejvýznamnější globální organizací, kterou je Organizace spojných národů se sídlem v New Yorku. Je to místo, které lze díky své historii označit za park, jehož mnohé stromy vysadily největší kulturní a politické osobnosti 20. století.“

Mnozí zastupitelé městské části Praha 4 se již zapojili do snahy o revitalizaci tohoto území a o vznik důstojného parku, připomínající dramatické události v období před „Sametovou revolucí“.

Cílem revitalizace je:

1. Požádat Magistrát Hlavního města Prahy o svěření nejméně pozemků p.č. 2092/2, 2092/3, 2092/7, k.ú. Krč do užívání.
2. Vyzvat Magistrát Hlavního města Prahy o zahájení jednání o vykoupení části pozemku k.ú. 2092/6 o výměře cca 250 m2 od soukromého vlastníka.
3. Vypracovat projekt obnovy památníku dle filosofie jeho původního zřizovatele, Jazzové sekce Svazu hudebníků, a ve spolupráci s Vládou ČR, Velvyslanectvím Spojených států amerických, Stálým zastoupením ČR při OSN a Zastoupením OSN v ČR. Poradcem bude její dnešní předseda, pan Karel Srp, držitel Medaile I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury udělané prezidentem republiky Milošem Zemanem dne 28. října 2013.
4. Zrealizovat oba projekty a zpřístupnit je veřejnosti.
5. Místo nazvat PARK OSN.
6. V prostorách Úřadu městské části Praha 4 uspořádat k oběma projektům vzpomínkovou výstavu dostupných artefaktů tehdejší doby.
7. Koordinátorem obou projektů za Jazzovou sekci bude na přání Karla Srpa člen zastupitelstva Ivo Vaněk.

Improvizované setkání, jehož cílem bylo odhalení znovuobnovené pamětní desky na pomníčku Jazzové sekce, nejaktivnější protikomunistické iniciativy založené téměř před 50 lety Karlem Srpem, se zakladatel a předseda v jedné osobě osobně zúčastnil. Slavnosti se zúčastnil také její místopředseda, výtvarník Joska Skalník.

Účastníky slavnosti byli také radní pro životní prostředí Ondřej Růžička (STAN - Tučňák), předsedkyně Komise pro životní prostředí Marie Jelínková, předseda Komise pro dopravu Jiří Bendl (oba Trojkoalice/SZ) a mnoho dalších.

„Náš obdiv patří architektu Viktoru Tučkovi, který se na konceptu projektu od počátku podílí,“ uvedl Ivo Vaněk. „Oba nestoři Jazzové sekce, Karel Srp i Joska Skalník, byli při odhalení obnovené pamětní desky na měkko. Domníváme se, že jsme jim my, naše děti, i děti našich dětí hluboce zavázáni za oběti, které oni byli připraveni za naši svobodu podstoupit. Za to nejenom Karlu Srpovi a Joskovi Skalníkovi patří náš velký obdiv a dík!“