V parku Za mlýnem nad ulicí Vrbova dnes začala pět let připravovaná magistrátní revitalizace Kunratického potoka. Zahrnuje rozšíření koryta, rozvolnění kynety, opevnění kamennou rovnaninou z balvanů, stabilizaci dna příčnými prahy, vybudování průtočných tůní, opravu břehových zdí a vegetační úpravy. Hlavními důvody pro revitalizaci toku je zlepšení ekologického stavu koryta a propojení přilehlého parku s vodním tokem.

„Jako hydrolog a vodohospodář vnímám pozitivní aspekty revitalizace toků. Jsou přínosem nejen pro potok samotný, ale i celou příbřežní zónu včetně nivy,“ uvedl radní pro životní prostředí a Agendu 21 Tomáš Hrdinka (ANO 2011). „Vnímám také dočasná negativa s tím spojená, což je nejčastěji redukce vegetace v místě původních břehů a na půdorysu budoucí rozšířené nivy, která umožní žádoucí rozvolnění toku a zpomalení odtoku. Dočasná ekologická ztráta spojená s redukcí zeleně bude v řádu pěti až deseti let, kdy doroste vegetace z náhradní výsadby, vyvážena návratem toku k jeho přirozenému stavu, a to včetně vlivu na vodní společenstva, ale i život v nivě samotné, kdy lidé dnes téměř neviditelný potok znovu objeví," dodal radní.

Revitalizaci inicioval již v roce 2018 tehdejší radní městské části Praha 4 Praha 4 Ondřej Růžička (STAN). Současný radní pro životní prostředí Tomáš Hrdinka jeho myšlenku revitalizace neutěšeného stavu Kunratického potoka v uměle zahloubeném korytě podpořil, protože z hlediska ekologického významu jsou obdobné revitalizace chápány jako významný nástroj posílení biodiverzity vodního prostředí a potažmo krajiny již více než padesát let. Od devadesátých let 20. století probíhají i na tocích na území hlavního města.

„Podobnými úpravami prošla v Praze řada vodních toků, a přes počáteční bouři kvůli kácení stromů, jsou následně provedené úpravy vnímány vesměs pozitivně,“ uvedl zástupce investora Josef Šlinger z Magistrátu hlavního města Prahy. „Samozřejmě se ale všude najde skupina lidí, kteří mají názor jiný, případně by potok rádi upravili, ale ideálně bez kácení. Což se však technicky neslučuje s tím, čeho se má touto konkrétní úpravou docílit.“

V minulých letech tak prošly v hlavním městě úpravami Lysolajský potok, Pitkovický potok, Šárecký potok, Rokytka, Botič, Branický potok a další vodní toky. U Kunratického potoka současná revitalizační fáze navazuje na již loni a letos proběhlé etapy revitalizace potoka pod ulicí Vrbova kolem objektu Trigemy nebo revitalizaci nad rybníkem Labuť v Krči.

„Jako zástupce samosprávy jsem udělal maximum pro to, aby se s plánem revitalizace občané mohli dopředu seznámit, ať už tím, že záměr byl zástupcem magistrátu prezentován na jednání Komise územního rozvoje, ale i prostřednictvím radničního časopisu Tučňák, reportáže TV Praha, webových stránek městské části, na webu Pincity i příspěvků na sociálních sítích. Navíc se mi podařilo s investorem dodatečně vyjednat ponechání perspektivního dubu u biotopu Braník, který se nachází na samém okraji revitalizace, a také přesun dvou habrů do jiné části parku Za mlýnem,“ dodal radní Hrdinka.

Kácení dřevin v okolí této části toku Kunratického potoka bylo povoleno závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody, vydaném v rámci povolovacích procesů celé stavby a pouze v nezbytně nutném rozsahu. Současně bylo orgánem ochrany přírody nařízeno vysadit po dokončení stavební části revitalizace 36 kusů listnatých dřevin v druhové skladbě odpovídající přirozeným porostům doprovázejícím vodní toky.