Přestupkové řízení
projednává přestupky postupem podle
zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen
„ZOP“). Jedná se například o přestupky proti občanskému soužití, proti majetku,
proti veřejnému pořádku a další přestupky uvedené v zákoně č. 251/2016
Sb., o některých přestupcích (dále jen „ZNP“) a jiné přestupky podle zvláštních
zákonů.
Pojem přestupku
Přestupkem je
společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek
výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný
čin.
Přestupkové oddělení
odboru kanceláře tajemníka Úřadu městské části Praha 4 projednává nejčastěji
přestupky proti občanskému soužití podle § 7 ZNP (např. úmyslné vyhrožování
újmou na zdraví, ublížení na zdraví, schválnosti nebo úmyslné jiné hrubé
jednání), ale též ublížení na cti zesměšněním nebo jiným hrubým uražením,
přičemž řízení o tomto přestupku lze zahájit a v již zahájeném řízení
pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Četné
jsou i přestupky proti majetku podle § 8 ZNP, především úmyslné způsobení škody
krádeží, podvodem, zpronevěrou a poškozením věci (pokud se nejedná
již o trestný čin) a rovněž přestupky proti veřejnému pořádku podle § 5 ZNP
(nejčastěji rušení nočního klidu nebo znečištění veřejného prostranství).
Místo oznámení
přestupku
Přestupek lze oznámit
u Policie České republiky nebo přímo u přestupkového oddělení odboru
kanceláře tajemníka Úřadu městské části Praha 4, a to buď písemně, nebo při
osobní návštěvě na detašovaném pracovišti na adrese Praha 4, Michelská 6/23. U
Policie České republiky je vhodné oznámit především fyzická napadení s
následkem léčení a přestupky proti majetku, aby policie mohla posoudit, zda se
nejedná o trestný čin; zajistí také aktuální ochranu postiženého či
poškozeného a provede nezbytné úkony na místě, které by správní orgán později
nemohl provést, včetně ohledání místa, ztotožnění zúčastněných osob a případně
i jejich vyslechnutí. Pokud se nejedná o trestný čin, je policie zpravidla povinna
postoupit věc k projednání v přestupkovém řízení. Vzhledem k tomu,
že přestupek musí být konkrétní fyzické osobě, podnikající fyzické osobě
či právnické osobě nepochybně prokázán, je vhodné, aby oznamovatel uvedl i
další svědky. Také sám oznamovatel může být k projednávání
věci předvolán jako svědek a může tak být konfrontován s obviněným z
přestupku, který má právo být u výslechu svědka přítomen a klást mu otázky.
Postup po oznámení
přestupku
Přestupkové oddělení je
povinno zahájit přestupkové řízení, pokud věc nebyla odložena nebo předána jinému
orgánu. Možné je také projednání věci ve zkráceném řízení, a to
buďto uložením příkazu na místě (v tomto případě se předvolává pouze
podezřelý z přestupku), nebo příkazem, kterým lze uložit napomenutí,
pokutu, zákaz činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (při tomto
způsobu řešení se nikdo nepředvolává, prvním úkonem v řízení je vydání příkazu,
kterým je obviněný z přestupku uznán vinným). Při nezkráceném řízení je
obviněnému z přestupku oznámeno zahájení přestupkového řízení, při kterém může být
nařízeno ústní jednání. Ústní jednání bude nařízeno na požádání obviněného,
je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv, správní orgán nařídí ústní
jednání i bez požádání obviněného, je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci a
též, je-li obviněným mladistvý. Ústní jednání může být nařízeno na požádání
poškozeného, je-li to třeba k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nebo
nároku na vydání bezdůvodného obohacení. K ústnímu jednání je předvolán
obviněný, dále jsou k ústnímu jednání zpravidla předvoláni i svědci (mezi
nimi bývá i oznamovatel přestupku) a případně poškozený či osoba přímo
postižená spácháním přestupku. Pokud je obviněnému spáchání přestupku
prokázáno, je mu uložen správní trest - napomenutí, pokuta, zákaz
činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a v některých případech
zveřejnění rozhodnutí o přestupku (zveřejnění rozhodnutí o přestupku lze uložit
právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon). Dále je
obviněnému uložena povinnost nahradit náklady řízení, zpravidla ve výši
1000 Kč. Pokud je osobě způsobena škoda (např. poškozením věci) a uplatní nárok
na náhradu této škody v přestupkovém řízení (nebo v předtím vedeném
trestním řízení u orgánu činného v trestním řízení), je tato osoba účastníkem
řízení jako tzv. poškozený a obdrží též rozhodnutí v dané věci, ve
kterém může být za splnění zákonných podmínek (je-li škoda a její výše
spolehlivě zjištěna) uložena obviněnému z přestupku povinnost škodu
nahradit; jinak je poškozený se svým nárokem na náhradu škody odkázán
na soud.
Opravným prostředkem
proti vydanému příkazu je odpor, tento se podává správnímu orgánu, který
příkaz vydal, a to do 8 dnů od jeho oznámení. Podáním odporu se
příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Podaný odpor nelze vzít
zpět.
Opravným prostředkem
proti vydanému rozhodnutí je odvolání, toto se podává ve lhůtě do 15
dnů od oznámení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy
prostřednictvím Úřadu městské části Praha 4 jako prvostupňového správního
orgánu. Proti rozhodnutí se vždy může v plném rozsahu odvolat obviněný z
přestupku, další účastníci se mohou odvolat jen tam, kde to zákon připouští,
např. poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody. Odvolání proti rozhodnutí
o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.
Zvláštní režim
projednání platí pro přestupek ublížení na cti hrubou urážkou nebo
zesměšněním podle. § 7 odst. 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b) ZNP, o němž
správní orgán může zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se
souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku; tento souhlas je nutný i
k projednání přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b)
nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) ZNP a přestupků proti majetku podle § 8 odst.
1 nebo 3 ZNP v případě, že tyto jsou spáchány mezi osobami blízkými
(nejčastěji jde o vztah manželé, rodiče-děti-prarodiče, sourozenci). Osoba
přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení
nebo pokračování dala souhlas, právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo
navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na poskytnutí
informací o řízení potřebných ke zpětvzetí souhlasu, právo vyjádřit
v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se
ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit
se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení
rozhodnutí.