Přestupkové řízení

projednává přestupky postupem podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ZOP“). Jedná se například o přestupky proti občanskému soužití, proti majetku, proti veřejnému pořádku a další přestupky uvedené v zákoně č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „ZNP“) a jiné přestupky podle zvláštních zákonů.

Pojem přestupku

Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Přestupkové oddělení odboru kanceláře tajemníka Úřadu městské části Praha 4 projednává nejčastěji přestupky proti občanskému soužití podle § 7 ZNP (např. úmyslné vyhrožování újmou na zdraví, ublížení na zdraví, schválnosti nebo úmyslné jiné hrubé jednání), ale též ublížení na cti zesměšněním nebo jiným hrubým uražením, přičemž řízení o tomto přestupku lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Četné jsou i přestupky proti majetku podle § 8 ZNP, především úmyslné způsobení škody krádeží, podvodem, zpronevěrou a poškozením věci (pokud se nejedná již o trestný čin) a rovněž přestupky proti veřejnému pořádku podle § 5 ZNP (nejčastěji rušení nočního klidu nebo znečištění veřejného prostranství).

Místo oznámení přestupku

Přestupek lze oznámit u Policie České republiky nebo přímo u přestupkového oddělení odboru kanceláře tajemníka Úřadu městské části Praha 4, a to buď písemně, nebo při osobní návštěvě na detašovaném pracovišti na adrese Praha 4, Michelská 6/23. U Policie České republiky je vhodné oznámit především fyzická napadení s následkem léčení a přestupky proti majetku, aby policie mohla posoudit, zda se nejedná o trestný čin; zajistí také aktuální ochranu postiženého či poškozeného a provede nezbytné úkony na místě, které by správní orgán později nemohl provést, včetně ohledání místa, ztotožnění zúčastněných osob a případně i jejich vyslechnutí. Pokud se nejedná o trestný čin, je policie zpravidla povinna postoupit věc k projednání v přestupkovém řízení. Vzhledem k tomu, že přestupek musí být konkrétní fyzické osobě, podnikající fyzické osobě či právnické osobě nepochybně prokázán, je vhodné, aby oznamovatel uvedl i další svědky. Také sám oznamovatel může být k projednávání věci předvolán jako svědek a může tak být konfrontován s obviněným z přestupku, který má právo být u výslechu svědka přítomen a klást mu otázky.

Postup po oznámení přestupku

Přestupkové oddělení je povinno zahájit přestupkové řízení, pokud věc nebyla odložena nebo předána jinému orgánu. Možné je také projednání věci ve zkráceném řízení, a to buďto uložením příkazu na místě (v tomto případě se předvolává pouze podezřelý z přestupku), nebo příkazem, kterým lze uložit napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (při tomto způsobu řešení se nikdo nepředvolává, prvním úkonem v řízení je vydání příkazu, kterým je obviněný z přestupku uznán vinným). Při nezkráceném řízení je obviněnému z přestupku oznámeno zahájení přestupkového řízení, při kterém může být nařízeno ústní jednání. Ústní jednání bude nařízeno na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv, správní orgán nařídí ústní jednání i bez požádání obviněného, je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci a též, je-li obviněným mladistvý. Ústní jednání může být nařízeno na požádání poškozeného, je-li to třeba k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. K ústnímu jednání je předvolán obviněný, dále jsou k ústnímu jednání zpravidla předvoláni i svědci (mezi nimi bývá i oznamovatel přestupku) a případně poškozený či osoba přímo postižená spácháním přestupku. Pokud je obviněnému spáchání přestupku prokázáno, je mu uložen správní trest - napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a v některých případech zveřejnění rozhodnutí o přestupku (zveřejnění rozhodnutí o přestupku lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon). Dále je obviněnému uložena povinnost nahradit náklady řízení, zpravidla ve výši 1000 Kč. Pokud je osobě způsobena škoda (např. poškozením věci) a uplatní nárok na náhradu této škody v přestupkovém řízení (nebo v předtím vedeném trestním řízení u orgánu činného v trestním řízení), je tato osoba účastníkem řízení jako tzv. poškozený a obdrží též rozhodnutí v dané věci, ve kterém může být za splnění zákonných podmínek (je-li škoda a její výše spolehlivě zjištěna) uložena obviněnému z přestupku povinnost škodu nahradit; jinak je poškozený se svým nárokem na náhradu škody odkázán na soud.

Opravným prostředkem proti vydanému příkazu je odpor, tento se podává správnímu orgánu, který příkaz vydal, a to do 8 dnů od jeho oznámení. Podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Podaný odpor nelze vzít zpět.

Opravným prostředkem proti vydanému rozhodnutí je odvolání, toto se podává ve lhůtě do 15 dnů od oznámení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy prostřednictvím Úřadu městské části Praha 4 jako prvostupňového správního orgánu. Proti rozhodnutí se vždy může v plném rozsahu odvolat obviněný z přestupku, další účastníci se mohou odvolat jen tam, kde to zákon připouští, např. poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody. Odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.

Zvláštní režim projednání platí pro přestupek ublížení na cti hrubou urážkou nebo zesměšněním podle. § 7 odst. 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b) ZNP, o němž správní orgán může zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku; tento souhlas je nutný i k projednání přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) ZNP a přestupků proti majetku podle § 8 odst. 1 nebo 3 ZNP v případě, že tyto jsou spáchány mezi osobami blízkými (nejčastěji jde o vztah manželé, rodiče-děti-prarodiče, sourozenci). Osoba přímo postižená spácháním přestupku má v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala souhlas, právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, právo na poskytnutí informací o řízení potřebných ke zpětvzetí souhlasu, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení rozhodnutí.