Praha 4 žádá přepracování Metropolitního plánu

Městská část Praha 4 již v předstihu projednala své velmi kritické připomínky na červnovém zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo schválilo 37 hlasy z 39 přítomných 49 obecných připomínek k textové části návrhu Metropolitního plánu a téměř tři stovky připomínek ke konkrétním lokalitám, do nichž byly zapracovány podněty občanů a spolků z Prahy 4. Zásadní připomínky se týkaly nesouladu návrhu Metropolitního plánu se stavebním zákonem, nadřazenou územně plánovací dokumentací či samotným zadáním tohoto dokumentu. Součástí připomínek je i právní analýza vybraných otázek návrhu Metropolitního plánu, kterou pro Prahu 4 zpracovala Česká společnost pro stavební právo. Zastupitelstvo přijetím připomínek rozhodlo, že Metropolitní plán není vhodným podkladem pro rozhodování stavebních úřadů, nezaručuje udržitelný rozvoj Prahy, a má být proto přepracován.

„K rozpracovanému návrhu Metropolitního plánu jsme jako MČ měli zásadní připomínky již při konzultacích s Institutem plánování a rozvoje před dvěma lety. Pouze nepatrná část našich požadavků byla do finální verze plánu zapracována,“ říká Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení), radní pro územní rozvoj a výstavbu. „Respektovali jsme novátorské strukturální pojetí plánu, rozdělení města na lokality podle charakteru zástavby, ale už tehdy nám chyběla, stejně jako nyní, jednoznačná pravidla, která by určila, kde se má stavět, co se tam má stavět a v jaké kapacitě. Z informací, které mám od některých developerů, vím, že i jim tyto regulativy chybí. A pokud stavební úřady nebudou mít jasně stanovené podmínky a pokyny pro rozhodování území, otevírá se prostor pro korupci,“ uvedla dále radní Alžběta Rejchrtová.

Autoři plánu stanovují pouze čtyři typy využití lokalit - obytnou, rekreační, produkční a krajinnou. Větší část města tvoří obytné lokality, kde je bez jakékoli podmínky přípustná jak administrativa, tak nerušící výroba či obchodní centra, která jsou však náročná na dopravní obsluhu a zatěžují životní prostředí.

Podle České společnosti pro stavební právo chybí jasný právní rámec pro posuzování potenciálních záměrů v území, který by zajistil praktickou použitelnost Metropolitního plánu. Nejsou stanoveny podmínky pro využití území tak, aby budoucí investoři měli pro svůj zvolený druh podnikání tolik potřebnou právní jistotu. Přichází-li investoři do rozvojového či transformačního území, měli by vědět, kolik podlažní plochy v něm mohou postavit, kde mají umístit park či jinou zeleň a kolik ploch by mělo být poskytnuto na veřejnou občanskou vybavenost, obchody, školy, školky, zdravotnická, sociální a sportovní zařízení. Není dán závazný index míry využití území, a tak investor, který přijde do území dříve než ostatní, má i možnost největšího potenciálu vyčerpání území a nemusí se zabývat výstavbou veřejné vybavenosti, konstatuje ve svém posudku Česká společnost pro stavební právo.

Praha 4 také proto požaduje, aby pro rozvojová či transformační území, která jsou na Praze 4 např. v okolí budoucích stanic metra D či podél Modřanské ulice, byla v MPP stanovena podmínka vypracovat podrobnější územně plánovací dokumentaci (územní studie či regulační plány). Požaduje stanovit minimální podíl veřejné občanské vybavenosti v transformačních a rozvojových plochách a ve stabilizovaných plochách zajistit také územní rezervy pro školy a školky, protože z demografické studie vyplývá, že kapacity těchto zařízení jsou v Praze 4 v současnosti nedostatečné.

Praha 4 dále požaduje důslednější ochranu zeleně ve městě. V MPP dochází k neodůvodněným přeměnám větších či menších ploch zeleně na zastavitelné plochy např. při ulici Podolská, Psohlavců, Vídeňská, mizí také izolační zeleň, tzv. zelený filtr, podél významných komunikací např. u Jižní spojky a magistrály, což je v rozporu s dokumentem Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.  Lze tak očekávat nárůst zranitelnosti obyvatel vůči negativním dopadům na klimatickou změnu.

Praha 4 požaduje, aby městské parky, které MPP zařadil do zastavitelných ploch, byly jednoznačně vymezeny jako nezastavitelné. Nezastavitelnost parků je v MPP určena pouze vymezením nestavebniho bloku v zastavitelné ploše. Pravidla pro tyto bloky nejsou v metropolitním plánu definovány. Česká společnost pro stavební právo konstatuje, že pevně stanovené regulativy pro ochranu parků nebyly v MPP nalezeny a lze tak dovodit, že zástavba je teoreticky možná všude i v parcích, což je v rozporu s příslušnými paragrafy stavebního zákona.

Připomínky k jednotlivým lokalitám, na kterých se zastupitelstvo shodlo, se soustřeďovaly většinou na úbytek zelených ploch a tzv. výškové regulace. Výšková hladina ve stabilizovaném území často neodpovídá skutečnému stavu, protože je stanovena podle uměle vytvořeného rastru 100x100 metrů a ne podle skutečného charakteru zástavby.  Do čtverce vilové zástavby se tak může dostat i vysoký panelák, který výškovou hladinu zvedne.

Starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (Trojkoalice/Zelení) k tomu říká: „Naše městská část je ve svých stabilizovaných plochách dostatečně hustě osídlena, proto nepotřebujeme tuto hustotu dále navyšovat. Je také dopravně velmi zatížena kapacitními komunikacemi.  V tzv. transformačních územích, které nám MPP vymezil zejména v blízkosti magistrály, rozhodně odmítáme nové stometrové věžáky na Budějovické a na Pankrácké pláni, kde autoři plánu nerespektovali výškovou hladinu 70 metrů stanovenou Výborem pro světové dědictví UNESCO. Dokonce navrhli možnou křivku zástavby tzv. Pankráckou kupu s kulminačním bodem až 160 metrů. To je absolutně nepřijatelné, odmítáme také rozšíření výškové zástavby směrem na západ do prostoru Kavčích Hor,“ dodává Petr Štěpánek.

Česká společnost pro stavební právo ve svému posudku dochází k názoru, že Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je zpracováno dosti povrchně a že návrh Metropolitního plánu v něm dostatečně neprokázal, zda nedojde ke zhoršení stavu ovzduší a hlukové zátěže lidí a zda bude ochráněna příroda a krajina na území hl. m. Prahy.

Společné jednání o návrhu nového územního plánu, Metropolitního plánu Prahy (MPP) a o Vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) se bude konat ve středu 27. 6 2018. Tím se zahájí třicetidenní lhůta pro podávání připomínek k těmto dokumentům.

Zveřejněno: 25.06.2018 – tiskový referent Roman Rogner
Vytisknout